V letošním školním roce jsme naplánovali lyžařský výcvik v době od 26. – 28. 2. 2024 na námi již prověřeném horském středisku RAMZOVÁ.
Jenže jak už to tak bývá člověk míní, ale příroda mění a z důvodu nedostatku sněhu jsme byli nuceni změnit druh činnosti a místo běžkařských lyží jsme si obuli pevnou turistickou obuv a vyrazili poznávat okolní přírodu Ramzovského sedla. Ale všechno pěkně po pořádku.
V pondělí 26.2. 2024 jsme se sešli ve škole, kde byli všichni zúčastnění seznámeni s plánovanou trasou, poučeni o bezpečnosti na horách, chování v dopravních prostředcích. Poté jsme se vydali (28 žáků + 6 učitelů a asistentů) na vlakové nádraží, odkud jsme vyjeli směr Ramzová.
Po příjezdu na Ramzovou byli žáci rozděleni do družstev a vydali jsme se směr Petříkov. Cestou plnila jednotlivá družstva úkoly v podobě kvízu, jehož otázky byly zaměřeny na Jesenicko a jeho okolí. Po absolvování tohoto 6 km okruhu jsme se zpět vrátili zpět na Ramzovou do restaurace p. Císařové, kde se žáci posilnili výbornou polévkou a teplým čajem. A protože se čas naplnil vydali jsme se vlakem zpět do Jeseníku.
Druhý den 27.2. 2024 byl sraz opět ve škole, kde proběhlo vyhodnocení předešlého dne a rozdělení odměn. Dále byli žáci seznámeni s tím co je čeká a vyrazili jsme směr vlakové nádraží. Tentokrát jsme nejeli až na Ramzovou a vystoupili jsme v Horní Lipové a odtud pěšky na Ramzovou. Ani tentokrát nenechali paní učitelky své ovečky zahálet a opět pro ně připravili soutěž – tentokrát byly otázky zaměřené na zdravý životní styl. Po příchodu na Ramzovou jsme se opět měli možnost ohřát a občerstvit v již nám tolik známé a oblíbené restauraci. Následoval dojezd do Jeseníku.
Poslední den 28.2. 2024 – někteří žáci již pociťovali únavu z předešlých dnů, ale sladká odměna za soutěž z předešlého dne jim opět vrátila novou sílu. Tentokrát jsme se vydali z Ramzové na opačnou stranu a to směrem ke sjezdovkám vedoucím na Čerňavu. V okolí, kde začíná lanová dráha žáci plnili úkoly spojené s životním prostředím (co do přírody nepatří, jak se mají chovat atd.). Následovala prohlídka stanice horské záchranné služby, která má v těchto místech své sídlo. A tak žáci měli možnost seznámit se s technikou a vybavením, projít si celou stanici a na závěr se zeptat co je zajímá. Mohlo by se zdát, že toho bylo tento den pro děti mnoho, ale ještě byla pro ně připravena jedna pohybová aktivita kterou rovněž plnili ve družstvech. A protože tento den bylo dosti nevlídno všichni účastníci “zimního turisťáku” přivítali možnost teplého občerstvení, kde zároveň proběhlo vyhodnocení pohybové aktivity.
A co dodat závěrem – snad jen to, že i když nám příroda nedopřála bílou peřinu na které jsme se mohli prohánět na lyžích, jsme si nenechali zkazit radost a formou zimní turistiky udělali žákům neméně malou radost.
